
Rodinný dům v Jinonicích vznikl v místě se silným geniem loci, v úzké uličce, která si zachovala ospalý venkovský charakter. Původní zanedbaný "slepenec" staveb architekti očistili až na kost – ponechali pouze nejstarší kamennou část orientovanou do ulice. Na tento historický fragment navázali novostavbou, která se rozvíjí směrem do svažité zahrady.
Dispoziční řešení je hravé a vrstevnaté. Ze staré části se stoupá do hlavního obytného prostoru v nové hmotě, která je přímo propojena se zahradou chráněnou před hlukem ulice. Podkroví patří dětem. Starou a novou část vizuálně sjednocuje štuková omítka a keramická střešní krytina, čímž dům působí kompaktně a pokorně. Moderní minimalistické detaily pak vnášejí do tradičního tvarosloví současný náboj.